Díl dvanáctý: Jiříkovo vidění

/ Externí redaktor

Cítím povinnost podělit se s vámi o zážitek, který mám s potravinami.

Již na začátku mého příjezdu, kdy jsem se ptala lidí na levnou síť supermarketů, jsem dostala informaci, že nemám nakupovat v jednom obzvlášť draze vyhlížejícím obchodě. Držela jsem se tedy této rady a ani jsem tam nepáchla. Až do minulého týdne, kdy jsem měla mezi školou a hlídáním prostoj, a tak jsem si řekla, že alespoň nakouknu, strčím jen dva prstíčky a hned zase půjdu. Nóóóó, to tak… Málem jsem přišla pozdě do práce, jak sem se nemohla vynadívat a urvat se od regálů z nepřeberným množstvím všeho.

Ti z vás, co jsou zcestovalí, znají západní svět nebo dokonce znají Ameriku, mě budou mít za vola, ale říkám vám, takové množství, takový výběr, toho sortimentu, no já byla jak v Jiříkově vidění. 

Tak například květák. Potřebujete květák? OK. A přeje si: celou hlavu, půlku hlavy, čtvrtku hlavy, syrový, uvařený, předvařený, očištěný, nakrájený, připravený do mikrovlnky, udělaný v páře, připravený ke svačině… Nebo byste radši jablka? taky není problém. Máme 986 druhů (stejně jako ostatních druhů ovoce a zeleniny) a u všech máme ochutnávku. Nechutnají vám Jonagold, nevadí, pojďte ochutnat dalších 985 druhů. Že vám doma chybí mlíko? Fajn a jaké chcete? Kraví, kozí, z mandlí, z kokosu, z jiných ořechů, z něčeho, co nevím, co je. Tučné, polotučné, bez tuku, s 1% tuku, s 1,5% tuku, s 2% tuku a tak dále a tak dále. Jo a pak si ještě řekněte od jaké firmy ho chcete prosím.

Co se mléka týká, tak tu máme celé 3 chodbičky s plnými regály. A nezapomeňte si také vybrat tu správnou velikost. Mini mlíčko do kapsy? Balení pro jednoho? litrové balení? Galon? Vagón? Cokoli a jakkoli. Na sladko, na slano, s příchutí, bez příchuti. Nebo že byste byli milovníci exotické kuchyně a hledali přísadu kterou potřebuje přibližně jeden člověk za 150 let a roste pouze v Africké zemi beze jména? Jistě, máme! VŠECHNO MÁME.

Bože a to nemluvím o všech těch cereáliích, které se dávají do mléka, nebo jogurtu. Takových možností!!!! Jich plné krabice jsem si naskládala na ruce a odnášela je jako kdybych stěhovala knihy přičemž očima jsem přes ně sotva viděla kam šlapu. Nevím, jestli mě u dalších regálů osvítil duch svatý, nebo jestli to byl vztek z nemožnosti prohlížet si další suroviny, ale šla jsem všechny krabice cereálií a cornflakesů vrátit a domů odešla jen se svazkem bazalky, abych nebyla trapná.

Jó a pozor, jak máme v Čechách takové ty jezdící „schody“ uzpůsobené pro vozíky… Pche…  Tak prosím vás, to jsme sto let za opicema! To byste měli vidět co mají tady!!

Směle mohu vydat druhý díl knížky Alenka v říši divů a říkám vám, bude to bestseller!

Pa, Vaše Liz