V prvním díle jsme se přenesli do Paříže druhé poloviny 19. století a přiblížili si období tzv. krinolín a turnýr, které bylo ovlivněno především díly impresionistických malířů.

Následovalo vyprávění o vlivu Dálného východu na módu v Evropě, konkrétně v Anglii a Francii. Obě země začaly koketovat s materiály, jako je hedvábí či bavlna, místní návrháři se čím dál častěji pouštěli do složitých výšivek a nezapomínali se inspirovat střihem kimona.

Přelom 19. a 20 století je charakterizován jako zlomový okamžik pro vysokou krejčovinu díky veleúspěšné světové výstavě konané v Paříži. Střihy šatů jsou komplikované, do popředí se dostává krajka i zdobení pomocí korálků.

Ve stejném okamžiku se ovšem objevují také protichůdné názory na odívání, vznikají šaty volného střihu bez korzetu ochuzené o detaily. Reformní myšlenky jsou viditelné v Německu či Rakousku, kde v roce 1904 vzniká módní salon Schwestern Flöge.

V době před první světovou válkou začaly vznikat díky francouzských couturiérům opravdové skvosty inspirované především Orientem či prvky antiky. Z tohoto období nesmíme zapomenout na jména jako P. Poiret, J. Doucet nebo M. Fortuny.

Pozadu ovšem nezůstávají ani ženy návrhářky a o několik let později se směle pouští do výroby šatů rovného střihu se sníženým pase. V té době svůj byznys rozjíždí Jeane Lanvin, Madeleine Vionnet i legendární Gabrielle Chanel.

Nový umělecký směr jménem futurismus s sebou přinesl také zcela nový náhled na módu jako celek. Itálii ovládla snaha zničit vše staré, zapomenout na tradice a spíše se zaměřit na oděv vybízející k boji.

30. léta 20. století ovládlo filmové umění a kostyméři začali přebírat funkci módních návrhářů. Z tohoto období si pamatujme dlouhé večerní róby charakteristické zvýrazněným pasem a pozorností věnovanou zadním partiím. V té době se také do popředí dostávají dvě kosmetické značky, konkrétně Elizabeth Arden a Helena Rubinstein.

Surrealismus a snaha rozbít všechny zažité konvence se promítly do tvorby geniální Elsy Schiaparelli, která své šaty zdobila pomocí motýlů i novinových článků, vytvořila kolekci na téma astrologie i legendární klobouček ve tvaru boty.

V posledním díle jsme si představili nejznámější návrháře Československa, mezi něž řadíme Arnoštku Roubíčkovou, Oldřicha Rosenbauma sídlícího v té době na Národní třídě v Praze či Hanu Podolskou, která se inspirovala především u francouzské návrhářky Madeleine Vionnet.

Foto: Pinterest