Je v roce 2017 street style důležitější než přehlídková mola?

/ Karolína Zikešová Foto: Vogue

Je září, měsíc fashion weeků, a návrháři jsou neustále podrobováni ostré kritice. Vždy se znovu divím, když zjistím, kolik lidí přistupuje k dnešní módě tak pesimisticky. Neuběhne týden, aby mi někdo netvrdil, že nejlepší časy má móda už za sebou, že žádné nové trendy nevznikají, že dnešní návrháři nemají talent a tak podobně. S tím rozhodně nemůžu souhlasit, ale nutí mě to přemýšlet, kdy móda získala takhle nechvalnou pověst. Nebo to tak bylo vždy?

Na druhou stranu se všichni můžou přetrhnout, aby se na nějaký fashion week dostali a ideálně aby je vyfotil nějaký streetstylový fotograf v tom nejzajímavějším outfitu. V posledních letech se street style stal samostatnou módní disciplínou, která k týdnům módy neodmyslitelně patří. S čímž ale nutně vyvstává otázka: Není už pózování v co nejextravagantnějším outfitu před přehlídkou důležitější než přehlídka samotná?

Jistě, můžeme argumentovat tím, že streetstylové fotografie jsou mnohdy zajímavější a pestřejší nežli návrhářská tvorba, ale kolik z hostů skutečně zajímá přehlídka a kolik z nich přišlo jen kvůli publicitě? Takzvaný „peacocking“, kdy se návštěvníci předvádějí jako pávi v mnohdy až směšných kreacích, je fenoménem, který jedni milují, druzí odsuzují. V takových situacích si nelze nevzpomenout na redaktorku z Vice, která před několika lety chodila na Fashion Week schválně v tom nejodpornějším oblečení, jen aby sledovala reakce okolí.

Móda v 21. století skutečně prodělala velké změny. S rozvojem chytrých telefonů a sociálních sítí už může psát a fotit opravdu každý. Takže se blogerkám, influencerkám a instagramovým hvězdičkám právem přisuzuje mnohem větší inzerentní potenciál než tišteným médiím. A proměnilo se i módní publikum – podle průzkumů přitahují příslušníky generací Y a Z, kteří jsou unavení stereotypy, spíše nové a nekonvenční značky, než velké designérské domy, k nimž mají sklon přistupovat kritičtěji. A abychom byli fér, odkud jinud se berou módní trendy než z ulice? Od subkultur, trendsetterů, lidí, kteří se pravděpodobně na žádnou přehlídku v životě nepodívali a nepodívají, ale dělají věci zkrátka jinak. Takže se pak lehko může stát, pokud se alespoň trochu díváme kolem sebe, že se nám při pohledu na nejnovější módní kolekce zdá, že už jsme to viděli mockrát. Zvlášť když je tak jednoduché a rychlé sdílet fotky online.

Obyčejný smrtelník navíc nemá v podstatě šanci se na fashion week dostat. Místa jsou beznadějně obsazená celebritami, módními redaktory, nákupčími a zástupci trendsettingových agentur. Logicky se pak móda dostává k veřejnosti více skrz street style než přes přehlídky samotné. Není výjimkou, že před místem konání čekají lidé jen proto, aby si vyfotili oblíbenou blogerku nebo celebritu. Kolik z nich si potom doma prohlédne všechny looky z kolekce, zůstává záhadou. Odsuzování stranou – móda k lidem promlouvat musí a už je v podstatě jedno, přes který kanál se tak děje.

Přehlídky a fashion weeky obecně jsou pro módní průmysl klíčové. A je v pořádku se na přehlídku obléct nejlépe, jak umíme. Street style je úplně stejně důležitý, jako všude jinde tu ale platí, že musí být sofistikovaný, promyšlený a nejlépe „něco víc“ než jen hubené holky, které na sebe navlekly co nejvíc náhodných extravagantních a schválně ohyzdných kousků.