Rukavice jsou totiž skvělý módní doplněk, který může zároveň doladit náš osobitý styl. Každá příležitost vyžaduje ten správný oděv.  V 50. letech 20. století se každá dáma musela oblékat a řídit tzv. oděvním řádem, který určoval, který módní doplněk k čemu patří a jak se obléci pro danou příležitost, aby nebyla porušena etiketa. Dobře oblékaná dáma vždy měla několikery rukavice pro různé příležitosti.

Na ranní nákup byly vhodné šedé kožené rukavice, na oběd v restauraci bylo patřičné si navléci béžový pár. K odpoledním šatům  se nosívaly středně hnědé rukavice a večery vyžadovaly tříčtvrteční černé hedvábné rukavice. U rukavic bylo vždy důležité zvolit správný materiál, barvu, ale rovněž střih a velikost. To byl důvod, proč si ženy nechávaly rukavice šít na míru. Pro rukavičkáře tím nastala dlouhá a precizní práce. Teprve po dlouhých hodinách neustálého zkoušení bylo vyhotoveno dokonalé dílo. Když si žena takovéto rukavice navlékla, sedly vždy jako druhá kůže, nikde nebyl žádný varhánek a ani zlomek milimetru nikde nepřebýval.  Měly však jednu nevýhodu, nedalo se v nich ohýbat prsty. O tom všem by mohla vyprávět herečka Marlen Dietrichová, která si dokonce nechala udělat odlitek své ruky, na kterém její rukavičkář model zkoušel.  Toto se dnes už nemůže stát. Rukavičkáři dnes dbají na to, aby jejich výrobky vždy byly elegantní, hřejivé a především plně funkční.

Když nastane zima, ze svých skříní vytáhneme rukavice, nasadíme si je a přitom vůbec nepřemýšlíme, kolik řemeslné práce se za nimi skrývá. Rukavičkářství náleží k nejpracnějším řemeslům. Má velmi dlouhou tradici, ale ty skutečně dokonalé a kvalitní dnes provozuje již jen několik firem. Na počátku výroby je samozřejmě výběr materiálu. Poté, co rukavičkář vybere tu správnou kůži, podélně a příčně ji vypne přes hranu stolu. Poté se změří šířka ruky a vybere daný střih, jenž se obkreslí na kůži. Ostrými nůžkami je nutné ručně vystřihnout partie palce, potom postranní díly pro jednotlivé prsty.  Podle předem označených dílů se na prostřihovacím lisu zhotoví další. Na rub rukavic se našije guma nebo pružná páska. Hotová partie se všije do prostřiženého otvoru. To vyžaduje nesmírnou zručnost. Poté nastává dlouhá a náročná ruční práce a to je šití, které se skládá z více než 2 000 drobounkých stehů. Hotový svršek se přetáhne přes hotovou podšívku a obojí se přichytí k sobě. Aby se vyhladily povrchové nerovnosti, natáhne se rukavice na horkou formu a přežehlí, nakonec naleští. Poté si už vaše ruce můžou hřát v dokonalých a překrásných rukavicích, které bývají nadčasové a svou kvalitou nezničitelné.

V dnešní době je výběr rukavic skutečně široký a pokud nemáte rádi kožené rukavice, můžete si vybrat i z modelů vlněných a to od různých módních návrhářů. Rukavice ani po letech neztratily na svém kouzlu a naopak se jim stále dává větší prostor. I Sarah Jessica Parker a její dvorní stylistka rády sáhly po tom správném páru rukavic doladit daný outfit v kultovním seriálu Sex ve městě. I česká módní návrhářka Taťjána Kováříková ráda své modely doplní o dlouhé s vysoce stylové kožené rukavice, které celý model změní v luxus.

Nebojte se ani vy mít ve skříni více než jeden pár rukavic, který vás zahřeje.