Anna Wintour – “Nuclear Wintour”??

/ Michaela Hošková

Anna Wintour, toto jméno zná v módní branži snad úplně každý. Již mnoho bylo o této výjimečné ženě napsáno a psát celý její podrobný životopis rozhodně nemá cenu. Na druhou stranu by byla škoda její život ignorovat. Může být pro mnoho z nás velkou inspirací. Hodně jsem toho o ní přečetla, viděla s ní řadu rozhovorů, rozhodně jsem neopomněla ani film, který je touto dámou inspirovaný “Ďábel nosí Prada”. Můj pocit z ní, i když jsem se bohužel s ní nikdy osobně nesetkala, je velmi silný.

Je to žena, která tvrdě jde za svým cílem, je sebevědomá, stojí si za vším, co kdy v životě udělala, je silná ve svých pocitech, nemění své názory, jak si to přeje doba a okolí. Již od svých 15 let nosí stále stejný účes, a když jí na to řada novinářů a kritiků upozorňovalo, že pro ženu velící módě je nutné ctít trendy, ona vždy řekla jediné “vím, že je to nuda, ale kdykoli jsem zkusila něco jiného, dopadlo to strašně”. Tím svou sílu ukazuje, že pokud nám něco vyhovuje, proč to měnit.

Anna Wintour patří mezi nejmocnější ženy v módním průmyslu a na jejím názoru stojí kariéra řady modelek a návrhářů. Například během své práce pro Harper´ s Bazaar v Anglii v roce 1970 objevila modelku Annabel Hodin, která díky slavným fotografům Helmut Newton nebo Jim Lee se stala světově uznávanou. Mnoho začínajících návrhářů se proslavilo díky Anně, když je ocenila cenou CFDA, čímž se jejich kariéra odstartovala.
Anna Wintour je novinářkou tělem i duší. Její otec Charles byl šéfredaktorem London Evening Standard. Její pra-pra-pra babička byla Lady Elizabeth Foster, Duchess of Devonshire, která byla slavnou novelistkou 18. století. Její bratr Patrick je rovněž novinář. Anna své módní cíle začala plnit už při studiích, kdy si místo školní uniformy oblékla svou vlastní sukni. Studie však rychle opustila s tím, že “buď módu znáte nebo ne”. Pro magazín The September Issue řekla, že její otec rozhodl za ni, že se bude věnovat módě. Sám Anně zajistil práci v butiku Biba, když jí bylo pouhých 15 let. V roce 1970 pracovala v Harper´s Bazaar UK. Po neshodách s novou šéfredaktorkou místo opustila a odstěhovala se do New Yorku se svým tehdejším přítelem, nezávislým novinářem Jon Bradshaw. Zde opět začala shodou okolností pracovat pro Harper´s Bazaar, kde po 9 měsících byla doslova vyhozena pro své inovativní pokusy časopis změnit.

Poté prošla ještě několik magazínů až v roce 1988 nastoupila do amerického Vogue, který je dodnes její láskou a jak sama tvrdí, prožila skvělé čtvrtletí, které ji stále naplňuje. Na cestě po Vogue spustila i další časopisy jako Teens Vogue, Vogue living a Men´s Vogue. Svou kariéru ve Vogue prošla oblékaná v tričku a džínách, o kterých tvrdí, že i tato kombinace může být vysoce módní. Později však džíny nahradila kostýmky Chanel, kterým byla věrná i v těhotenství a je jím věrná dodnes.
Anna jednou dostala otázku, která logicky vzešla z filmu Ďábel nosí Prada, zda diktuje ženám pracujícím ve Vogue, co mají nosit. Její odpověď byla přímá, “předpokládám, že ženy pracující u nás milují a ctí módu a já nemusím nic diktovat”.
A několik perliček na závěr. Anna vždy tíhla ke starším mužům. Vychovala dvě děti, syna Charlese a dceru Katherine “Bee”, která touží jít ve šlépějích své matky. Anna má celou kolekci tmavých brýlí, které vyvolávají vždy řadu spekulací, jako že jsou dioptrické, a že se jí horší zrak po otci. Ona sama tvrdí, že tmavé brýle nosí proto, aby nebyly vidět její reakce na dané přehlídky, modely apod. Anna přečkala fámy o svém propuštění z Vogue, kdy ji měla nahradit pařížská editorka Carine Roitfeld. Anna Wintour má možná přezdívku “Nukleární Wintour”, ale svou sílu předává nám, kdo milujeme módu a máme své sny, za kterými stojí za to jít.

Foto: wikipedia.org