Avantgarda v Paříži

Módní pozornost se v Paříži neubírá pouze k velkým domům, urputné eleganci a současnému minimalismu. Paříž je také neodmyslitelnou kolébkou avantgardy, kde troufalí konce minulého století prezentovali své náhledy na oděvní průmysl.

Čtyři zásadní zástupci různých směrů předvedli své výboje fantazie i pro zimní sezónu. Je to Rei Kawakubo, zakladatelka Comme des Garçons, Dries Van Noten, člen skupiny Antverpská šestka, Viktor & Rolf, konceptualisté 90. let a nakonec i mladý šílenec Gareth Pugh.

Každý z návrhářů zastupuje jeden směr, odlišný a přesto vzájemně ovlivněný přístup, a společně dávají pařížskému týdnu módy další potřebný rozměr.

Comme des Garçons

Role Japonců v Paříži se dá s mírnou rezervou přirovnat k vlivu Yves Saint Laurenta nebo Cristóbala Balenciagy. Jednou ze zásadních osobností asijské avantgardy je i Rei Kawakubo, zakladatelka značky Comme des Garçons.

V roce 1981 společně s Yohji Yamamotem zvedla ze židlí znuděné francouzské publikum a podala jim něco, o čem se jim do té doby ani nezdálo – zahalila ženské tělo do vrstev a siluetu stavěla bez ohledu na deformaci podtrhávaného smyslného těla. Japonci včetně Rei Kawakubo položili základy avantgardní módy a jejich vliv působil nejen v ulicích – ovlivnili i samotné návrháře.

Ačkoliv původně byla spasitelkou žen snažících se přežít v mužském světě, neznamená to, že by Kawakubo totálně zavrhla ženské prvky – jen si s nimi hraje po svém. Například na jaro 2005 byla jejím tématem baletní sukně, která v kombinaci s neforemnou bundou ukázala, že nemusí nutně připomínat pouze jemnost balerín.

Nyní je značka Comme des Garçons stálicí módního týdne v Paříži. Očekávají se od ní sice modely průbojné, ale přesto v dnešní době považované za „normální“.

Kawakubo udělala od jasně definovaných linií zimy 2012 celkem velký sezónní skok. Přes podobné léto 2013 se vrátila se zpět k tomu, co umí nejlépe – vrstvení, dekonstrukci střihů i bohatému nabírání. Těžko se popisuje, co se vlastně na mole děje. Jedná se totiž nejen o přehlídku nějaké kolekce, jde o ukázku toho, čeho je postmoderní krejčovina schopná. Převládají černá a bílá, výrazná barevnost – Kawakubo nikdy nezanedbávaná – se objevila jen u pěti finálních looků.

Rei Kawakubo stále dokazuje, že i matka avantgardy se může postavit vedle svých dětí a přitom nezestárnout ani o rok.

Dries Van Noten

Pokud se chceme bavit o dějinách antimódy, nemůžeme přeskočit rebely z Antverp. Japonci ovlivněná pomyslná skupina Antverpská šestka byla označkována na první společné přehlídce v Londýně v roce 1987.

Její osobnost Dries Van Noten je z této generace Belgičanů považován za nejznámějšího a nejpřístupnějšího. Následující své předky zainteresované v oděvním průmyslu se přihlásil na Královskou akademii v Antverpách. Vlastní značku založil již v roce 1985, nejprve prezentoval pánské kolekce, od roku 1993 předvádí v Paříži i dámské.

Jeho modely vypadají v první řadě tak nějak použitě, evokují příběh. V druhé řadě musí být nositelné – každý daný kousek z celkového přehlídkového looku musí fungovat samostatně a vedle toho nesmí upozadit osobnost nositelky. Mimo jiné ho inspirují i odlišné kultury jako marocká či indická.

Van Notenova zimní kolekce, čerpající z odívání smetánky 20. let, si bere naddimenzované velikosti z pánských šatníků, mixuje šaty na charleston se sakem školní uniformy, výšivky s neforemnými střihy, neženskou splývavost s romantickými volány.

Vrstvené looky sestavené z protikladů vyzývají k původní Belgičanově myšlence –  vezměte si jen jeden kus, bude fungovat i samostatně.

Viktor & Rolf

Za každou kolekcí holandského dua stojí koncept – jeden nápad vetkaný skrz všechna vlákna každého materiálu. Viktor Horsting a Rolf Snoeren tvoří od začátku 90. let a řadí se k provokatérům mezi tehdejšími minimalisty.

Na barvě, vzoru či materiálu nezáleží. Každá nová kolekce nese svůj příběh, vzájemně neovlivněný a přesto tak jednotný. Slavný vystříhaný tyl z jara 2010, plastické písmo zimy 2008 i mašle z léta 2005, všechny modely spojuje myšlenka vzít jednu věc a alternovat ji tisíckrát jinak.

Nová zimní kolekce pracuje s výraznými objemy, jinak, ale přesto i se zmíněným dříve užitým motivem mašle a v neposlední řadě také s výtvarným uměním. Kalhotové kostýmy mají být potrhané, detaily naznačují tomu, jak okaté ono zničení mělo být a že se jedná namísto o zdrsnění, o promyšlenou aplikaci. Z dálky však působí jako stopy polosuchého štětce, jaké by na ně v minulém století nanesl tašista Hans Hartung.

Výrazná většina looků pracuje s délkou mini, ovšem nedostatek látky vespodu vynahradí ta navrchu. Otázkou je však to, zda délky nebyly součástí plánu udělat kolekci nositelnou a tím více prodejnou. Univerzální černobílá barevnost i přehršel variant halenek či kožených sukní tomu napovídá.

Gareth Pugh

První kolekce nejmladšího z avantgardní čtyřky, Garetha Pugha, spatřila světlo světa v únoru 2006. Šokující, ale přesto úspěšné kreace dosáhly za sedm let sledovanosti, která se může srovnávat s nejvýraznějšími módními velikány.

Šílená fantazie absolventa londýnské Central St. Martins se rozpíná až do nekonečna. K teatrálnosti, ovlivněné tříletou prací v divadelní kostymérně, patří i to, že součástí textilního uměleckého díla jsou samotné modelky, a to nejen excentrickým líčením a účesy, ale i nezbytně přehnanými doplňky.

„Enfant terrible“ nové generace má podle zasvěcených stejný potenciál jako kdysi Jean Paul Gaultier či Alexander McQueen. Z jeho neosekaného studentského přístupu se postupně stává rukopis hodný velkého návrháře.

Potvrzuje to i nejnovější kolekce na podzim/zimu 2013, se kterou se Pugh, přestože oděvy nijak organické nejsou, pomyslně vydává do kouzelných lesů. Z kolekce dýchá i přes extravaganci strnulost – linie šatů, vracející se na počátek vývoje siluety k široké sukni a úzkému pasu, jsou rovné nebo alespoň ostré. Jediné, co ruší, je několik modelů seskládaných s miniaturních kousků materiálu, ve výsledku působících jako černý sestříhaný keř z předzahrádky v lese nejobávanější čarodějnice.

Gareth Pugh je oděvní blázen, jakých z celé univerzitní třídy přežije jen minimum. Jeho výraznost mu probojovala cestu k vrcholu, na které s největší pravděpodobností ještě pěknou řádku let zůstane.

Nehledě na to, čí styl je vám bližší, či kterou éru považujete za hodnotnější, díky těmto čtyř zástupcům se bude i nadále formovat módní průmysl. Vděčnost i pozornost patří všem.


Foto: Facebook.com; archiv firem