Daniel Šmíd: Galantnost má místo v každém člověku

/ Monika Kolářová

S Danielem Šmídem jsem se poprvé setkala prostřednictvím studentské konference JobAcademy, na které vedl zajímavě postavený seminář zabývající se vhodným oděvem na pracovní pohovor. Nejen, že nás během několika desítek minut nadchl zajímavými detaily ale i chybami ve vystupování, navíc nás ještě poučil o vhodných zásadách slušného chování.

Když řeknu slovo „móda“, co vše se Vám asociuje?

Napadá mne slovo „vrtkavá“. Móda je úžasný způsob vytvořit v nás, zákaznících, pocit, že právě některou ze součástí aktuální módy potřebujeme.  Je to výsledek promyšlených prodejních strategií a uměleckých dovedností módních tvůrců. Vše, co chápu jako součást módy, pro mne osobně příliš neznamená. Raději se orientuji na trendy, tedy dlouhodobý vývoj tvarů, proporcí a siluet v oblékání. K módě a trendům neodmyslitelně patří styl. Právě styl je to, co mne na oblékání zajímá nejvíce.

Vaše první firma byla zaměřena na estetiku, jak jste tento obor dokázal propojit s oblastí společenského oblékání?

Dlouho před tím, než jsem společně se svojí ženou firmu na vybavování interiéru a okolí domu zakládal, jsem si uvědomil, že estetika hraje v mém životě velkou roli. Právě v oblékání byla pro mne estetika „denní chléb“. V naší rodině byla často estetika důležitější než ekonomika. Vyrůstali jsme v domě plném starožitností, v krásné zahradě, kterou jsem se svým otcem vysazoval. Má středoškolská léta jsem prožil v hotelové škole, kde jsme povinně chodili v obleku nebo velmi formálně upraveni na výuku. V gastronomických provozech v zahraničí byla estetika v oblékání stejně důležitá jako krása okolních tyrolských hor. Oblékám se pěkně stále a konkrétně pánské oblékání je mojí tak silnou vášní, jako je u mnoha jiných mužů vášeň pro motosport nebo fotbal.

Četla jsem, že Váš dědeček vlastnil krejčovskou dílnu a rodiče vás směrem estetična vychovávali. Mají tedy právě oni převážný podíl na tom, v čem dnes podnikáte?

Můj otec měl silně vyvinutý cit pro estetiku, krásně maloval a učil mne vnímat krásu. Ne však vždy způsobem, který jsem chápal. Moje máma byla krásná žena se vkusem k oblékání. Když se v raném dětství projevily mé sklony k výtvarnému cítění, podporovali mne v něm, chodil jsem do umělecké školy, ve které jsem se zlepšoval a učil novým technikám. Od kresby k malbě. Od akvarelu k oleji. Dědeček mi ve své krejčovské dílně ukazoval, jak šije švy, které nejsou vidět, jak žehlí klopy obleků a puky kalhot. Ano, má rodina mne v estetice podporovala.

Co všechno dnes lidem nabízíte a co vás na tom nejvíce baví a naplňuje?

Vysvětluji svým zákazníkům, jak je vizuální stránka jejich osoby důležitá. Naslouchám. Hledám v jejich nitru, v jejich dovednostech, profesi, v jejich nastavení a v jejich vnímání světa právě tu jejich vizuální stránku. Tyto informace jim poté v rámci svých konzultací a dialogů předkládám jako řešení pro vyjádření jejich osobnosti navenek. Jsem stylista a image konzultant v prestižním krejčovství Delor. V rámci Delor Image Academy, což je můj projekt odborných tréninků, vedu semináře a workshopy, organizuji kurzy a přednáším právě na tato témata. Učím posluchače korektnímu chování v obchodním světě, vlivu image a oblékání na jejich úspěch. Učím také, jak oblečení nakupovat. Nejvíce mne baví vidět výsledek, nadšení mých zákazníků, když vidí svůj vlastní posun. Když vidím jejich zvýšené vědomí sebe sama. Jsem nadšený, když mi sdělí: „Včera mne za to, jak vypadám, pochválilo několik lidí.“

IMG_0504

Zaměřujete se především na odívání mužů, ale dokážete také poradit ženám? Pokud ano, tak v čem?

Pánské oděvy jsou mojí vášní, to už jsem zmínil. Hledám v něm vyjádření mužství, síly, schopností, elegance a zdravého sebevědomí. Podobně, jako vnímám estetiku mužů, vnímám i vizuální stránku žen. Krása žen vyjádřená vkusným oděvem je nepřehlédnutelná. Ženám pomáhám nalézt vyjádření jejich ženskosti, elegance na vyšší úrovni, přirozené přitažlivosti a jejich vlastní hodnoty. Dívám se na ženy jako muž. Mnohdy jsem první muž, který jim radí, jak budou vypadat více jako žena.

Myslíte si, že dobře oblečený člověk se dnes neobejde bez slušného chování a naopak, že slušné chování lehce přebije nevhodně zvolený oblek?

Myslím si, že korektní chování, slušnost, galantnost, úcta a zdvořilost má místo v každém člověku a nezáleží na tom, zda je dobře či méně dobře oblečený. Gentlemanem je i muž v šortkách. Nezáleží na jeho oděvu, ale na jeho hodnotách. Potkal jsem mnoho úžasných osob, s lidským a slušným chováním v pracovních oděvech, mezi řemeslníky a dělníky, na vesnici mezi zemědělci. Lidská hodnota nezáleží na oblečení. Oblečení nemůže zastínit pravý charakter člověka. I dobře oblečený zloděj je zloděj.

Dáte Vy sám na efekt „prvního dojmu“?

To asi velká část z nás. Je přirozeností většiny lidí, že vše, co kolem sebe vnímají, jistým způsobem ihned vyhodnotí, bleskově posoudí a rozdělí do pomyslných krabiček. Rozdělí na zajímavé a nezajímavé. První dojem u lidí a jeho pozitivní efekt nebo negativní vliv je tímto našim přirozeným chováním silně ovlivněn. Někdo se pro mne jeví jako zajímavý a jiný jako nezajímavý. Není to otázka krásy, ale všeho viditelného, celkového dojmu, obrazu, který daný člověk v té situaci vytváří. Tvoří jej unikátní směs chování, neverbální komunikace a oblékání společně s tónem hlasu.

Zaregistroval jste u nás v oblasti módy během posledních několika let vývoj směrem k lepšímu nebo zde neustále lidé bojují s neochotou investovat do kvalitního oblečení?

Oblékání se vyvíjí tím správným směrem. Pokud budu mluvit jen o mužích, mladí muži již většinou vědí, co jim sluší, jak se „vyfíknout“, aby byli nepřehlédnutelní. Obdivuji je a mám z této generace sebevědomých mužů radost. U mužů ve středním věku stále chybí znalost a pár základních návyků. Oblékat se skvěle není otázkou peněz, je to otázkou zájmu a vkusu. Často má vliv na oblékání mužů právě partnerka, která mužský šatník považuje za svůj a dokupuje, co uzná za vhodné a vyhazuje z mužovy skříně jeho oblíbené kousky. Pokud se muž nenaučí starat se o oblečení sám, stále bude v roli dítěte, kterého máma nutí obléct se „slušně“ na návštěvu.

IMG_0176

Jakou radu byste měl pro ty, kteří se chtějí obléci do kvalitního oblečení za příznivou cenu?

Nejdůležitější rada v tomto případě zní: zapomeňte na značky. Naučte se něco málo o textilních materiálech, o jejich funkcích a o tom, jak je využívat. Tak nejlépe poznáte opravdovou hodnotu a nenecháte se ovlivnit pozlátkem. Tím neříkám, že značkové oděvy nejsou kvalitní. Jen za ně zaplatíte většinou více, než za shodný produkt se stejnými vlastnostmi bez značky. Důležité je však vědět, znát. Mít ty správné informace. Podobně jako si necháváte obkládat koupelnu od obkladače, Vaše auto opravuje automechanik a zubní kaz nehledá někdo v supermarketu, nechejte si poradit od odborníka, tedy stylisty (to není vždy ta prodavačka). Nezávislý stylista/stylistka by vás měl poznat, ptát se a vytvořit váš jednoduchý, vzájemně kombinovatelný a hodnotný šatník.

Dalším větším problémem je nejspíš také neschopnost či neochota odlišit se, nějakým způsobem vynikat a nezapadat do stáda plného ošoupaných tenisek, modrých džínů a lyžařských bund. Co myslíte?

Vyjadřujete to hodně expresivně, ale vím, co máte na mysli. Zvyk je železná košile a mnoho mužů i žen si dosud neuvědomuje význam svého oblékání. Ne pro to, aby je někdo chválil nebo se svým oblečením chlubili před přáteli. Tím největším významem oblékání je vlastní pocit, sebehodnota a vědomí svých schopností, své vlastní osobnosti. Velký vliv na nepříliš vhodný nebo vkusný oděv má nevědomost, jistým způsobem i lenost se tím zabývat. Mnohdy také tak trochu mylná představa, že důležitá je duše a na těle nezáleží. Setkal jsem se také u současných mužů s názory, že dobře oblečený muž je gay nebo je jinak vyšinutý nebo „postižený“. Pokud to však vezmu pozitivně, což já rád, mám ještě mnoho práce před sebou :)

Z jiného soudku. Co děláte ve svém volném čase?

Například odpovídám na Vaše skvělé otázky… Vtip. Ve svém volném čase odpočívám, čtu si, trávím čas se svojí ženou na procházkách. Rád cestuji na nepříliš obvyklá místa. Často také studuji, vzdělávám se a pracuji na sobě samém. Rekreačně sportuji, hraji golf, rád jezdím na kole na delší, ale nenáročné trasy. K zimním volnočasovým aktivitám patří brusle, ke kterým mne přivedla moje žena. Velmi rád lyžuji v Alpách. Miluji filmy pro náročné diváky, poslouchám klidný jazz a vážnou hudbu. Jsem rád v blízkosti svých dětí. Velmi rád, avšak velmi zřídka.

Závěrem mne zajímají Vaše plány do budoucna, cíle či předsevzetí, která jste si pro letošní rok stanovil.

Nestanovuji si žádná předsevzetí na počátku roku. Mám ve své kariéře dlouhodobý plán, který není závislý na tom, zda je na konci letopočtu čtverka nebo šestka. V tomto roce je však v mém plánu pevně zakotvená významná medializace mé činnosti, nová služba a počátek nového projektu pro studenty na středních školách. Budu pokračovat také v práci na vzdělávání obchodních týmů v Čechách a na Slovensku a směřuji do Rakouska. Děkuji, že mi v mé práci pomáháte zveřejněním tohoto článku.

Foto: Vojtěch Kába