O potlačování ženské linie a odhalování lýtek jsme hovořili již minule. O pouhých deset let později přichází do módy období dlouhých večerních rób se zvýrazněným pasem. Největší pozornost je věnována zádům, která jsou velice často odhalena či zvýrazněna různými ozdobami. Ideálem doby je vysoká štíhlá postava.

Na módu má také velký sportovní oblečení i kostýmy ve filmech. Do popředí se dostává módní fotografie a reklama – především týkající se kosmetického průmyslu, konkrétně značek Elizabeth Arden a Helena Rubinstein.

Hollywood doslova předhazuje mužům postavu gentlemana anglického typu v obleku, ideální jsou široká ramena a štíhlý pas. V té době také vzniká v Londýně nový typ saka tzv. london cut, které je pohodlné, se záhyby, úzké v pase a rozšiřující se směrem k ramenní části, která byla zvednuta pomocí vycpávek.

Vůbec prvním americkým návrhářem, který se proslavil v Paříži, nesl příjmení Mainbocher a pracoval pro francouzský časopis Harper´s Bazaar jako ilustrátor, později jako editor ve Vogue. V roce 1929 založil vlastní salón a navrhoval jednoduché šaty doplněné o řasení. Ač krejčovinou nepolíben, jeho modely byly velice ceněny a na tom se také odrážela jejich vysoká cena.

Lucien Lelong navrhoval elegantní šaty pro celou Evropu i Spojené státy, byl velice oblíbený pro svoji preciznost, i když talentu zase tolik nezdědil. Jeho salón je spjat s velkými jmény jako Christian Dior, Pierre Balmain či Hubert de Givenchy, kteří u tohoto návrháře začínali.

Oblíbený a žádaný šikmý střih šatů, který dokonale kopíroval siluetu, dokázala vytvořit Madame Grés, Coco Chanel i Jeanne Lanvin. Poslední zmíněná dáma promítla do své tvorby i japonské prvky (široký střih, kimonové rukávy, výšivky rozkvetlých sakur), zadní partii zdobila kovovými sponami. Za architektku módy byla ovšem v té době považována Madeleine Vionett vytvářející nadčasové kousky, které by si žena mohla s klidným srdcem obléct i dnes.

Foto: Pinterest