Oděvní partitury Liběny Rochové

/ Redakce

Impulsy k novým modelům čerpá renomovaná módní návrhářka z běžného života i z originálních uměleckých děl. Právě ta se stala podnětem ke vzniku nejnovější kolekce, transformace tvorby Milana Grygara do oděvních objektů.

Impulsem k nové kolekci se stala výstava v galerii Zdeňka Sklenáře. Celá kolekce oděvů vychází právě z této expozice a obsahuje dvacet šest modelů, které oscilují mezi uměleckými kreacemi typu Fashion Art a nositelným oděvem. Modely během osobní návštěvy ateliéru Liběny Rochové nadchly i Valerii Steele, kurátorku Fashion Insitute Technology v New Yorku. První část kolekce byla nominována v kategorii „Výjimečný počin“ na Designbloku a v sekci „Oděvní designér“ na Czech Grand Design.

JAN_5007

„Výstava Milana Grygara mne uchvátila a výrazně si pohrála s mou kreativní vizí. Jako bych viděla oživlé sochy v pohybu”, říká Liběna Rochová. „Nejprve jsem připravila koncept nové kolekce, který jsem panu Grygarovi představila. Ten s ideou čerpání z jeho díla a aplikací na oděv souhlasil. A tak vznikla kolekce čítající bezmála tři desítky modelů”, dodává.

Kolekce vychází z výstavy „Partitury“ a z uměleckých děl „Antifony“. Jednotlivé sochy a obrazy jsou přeneseny tiskem na látky, které byly vyrobeny speciálně pro tuto příležitost. Tisku se ujala společnost Jakob Schlaepfer, se kterou Liběna Rochová díky vysoké úrovni poskytovaných služeb a nabídce výjimečných látek spolupracuje již téměř 30 let.

JAN_5575

Šestadvacíta modelů je rozdělena do čtyř tematických okruhů. První z nich má blízko k výtvarnému přístupu formy Fashion Art. Fotky papírových soch byly nejprve přeneseny na speciální podklad, kombinující papír a polyester. Obrysy soch byly následně vystřiženy a transponovány do oděvní formy, tedy 3D. Druhé téma pracuje s aplikací části soch na šaty z double polyesteru nebo s metodou aranžmá výseče sochy do velké sukně z malířského plátna. Třetí téma volně transformuje černobílé objekty a obraz do oděvu.

Čtvrté téma je volnou inspirací, v níž textilní designérka Jitka Škopová zpracovávala části soch a obrazů do raportu, tedy do metráže. Přenesením metráže do oděvní formy vznikají další velmi zajímavé momenty a velkorysé pojetí v oděvu. Střihy plně podporují desény. Oděvy hostesek a dva modely jsou volnou parafrází. Na bílé šaty a bílé halenky, které slouží jako obraz = plochu pro koláž. Jednotlivé části raportu jsou vystřihávány ze samolepicí folie a instalovány na plochu oděvu.

Materiálové spektrum je velmi široké, počínaje papírem, v některých modelech ve spojení s polyesterovým šifonem, přes organzy, šifony až po double polyester. Objevují se zde také tisky na vzdušné látky, které pracují s vybranými motivy z obrazů. Modely doplňuje obuv, která vznikla v kooperaci s firmou Vladimír Bábor, s níž Liběna Rochová spolupracuje již od 80. let.

Foto: Archiv Liběna Rochová