Za oponou šití

/ Jana Čechová

Milovat módu a užívat si její dnešní podoby je irelevantní, jestliže nevíme, co je za její oponou.

Povolání krejčí začíná být důležité zhruba ve 13. století. Lidé kromě hábitů a látek nesouměrně přehozených přes tělo, připnutých vším možným, začínají vnímat šatstvo, jako módní doplněk. Slovo módní je v tomto smyslu možná příliš silné, avšak v té době se cit pro toto odvětví teprve vyvíjel.

Začínají vznikat střihy a modely šité na míru. Že to byla činnost vskutku důležitá, naznačuje i fakt, že toto povolání původně vykonávali pouze muži. Tehdy totiž obyčejné švadleny na takovou práci nestačily.

za oponou siti3

Pokud můžeme hovořit o jisté emancipaci již v té době, netrvalo dlouho a ženy se složitějšímu řemeslu rychle přiučily. Později tedy z mužského rodu – krejčí vzniká i ženský rod – krejčová. Vystačit si tehdy krejčí i švadleny museli s nůžkami, nití a jehlou. Práce to byla náročná, avšak uznávaná a dobře placená. I přes rychlost průmyslového pokroku a hromadného vyrábění konfekčního zboží se toto řemeslo udrželo do dnešní doby, i když bohužel ne v takové míře.

Nezbytnou součástí této profese je náprstek. Tento malý klobouček se objevil již ve starověkém Římě při vykopávkách v Pompejích a chrání prst před bodnutím jehlou.

K čemu slouží knoflík, jistě všichni dobře víte. Možná vám ale uniká jeho původ. Historie knoflíků totiž spadá až do roku 2000 – 1500 př.n.l. a jednu z prvních zmínek můžeme hledat v Číně. Avšak co se týče knoflíku využívaného k odívání, byla to Evropa v 13. a 14. století, která jej začala šikovně směřovat k jeho praktickému účelu. Manžetové knoflíčky přišly do módního odvětví daleko později, tedy kolem 17. století. Dodnes jsou často k vidění zdobené sklem, drahými kameny či celé vyráběné z drahých kovů.

za oponou siti2

Krejčí ke svému řemeslu nezbytně potřebuje i nůžky. Ty praktické a použitelné se datují kolem roku 100 n.l. a s výrobou si potrápili hlavičky Římané.

U tohoto řemesla často tvůrci potili krev. O moderních pomůckách si mohli nechat jen zdát a šicí stroj byl k dostání až v polovině 19. století. Mnohdy si málo vážíme ruční práce, o to více bychom měli ohodnotit řemesla téměř vymřelá a současně nečekat cenu stejnou, jakou má konfekční zboží v obchodním řetězci, se kterým se potrápil především stroj.

za oponou siti1

Foto: Pinterest.com; YouTube.com