-->

Kauza ZARA

/ Nikola Páleníčková Foto: Pinterest

Módní řetězec ZARA má problém. A nejedná se o vyprodání kabátů, nebo špatný střih trička. Naopak, střihy sedí a jsou velmi dobře sešity. Pracovníky z Turecka, kteří oblečení tajně označili větou: “Vyrobil/a jsem tento kus oblečení, který si jdeš koupit a nedostal/a jsem za to zaplaceno.”

Stinné stránky textilního průmyslu jsou veřejnosti celkem známé. Nejvíc například po tragédii v Bangaladéši v roce 2013 v Rana Plaza, kdy se zřítila továrna a zemřelo tak 1134 lidí. Mnozí by si teď řekli: “Aha, něco se stalo, tak se asi něco změní.” Správně, zatímco tyto události přitahují k problému pozornost a mohou být více řešeny, je zde další problém, který stále existuje. A tagy na oblečení v ZAŘE vytvořené vlastními zaměstnanci, jsou jím jen důkazem.

Podle Associated Press měli turečtí zaměstnanci řetězce chodit do obchodů a přidávat tagy dovnitř oblečení. Tagy sdělují, že lidé byli zaměstnanci agentury Bravo, která zničehonic zavřela přes noc. Celá “tagovací” kampaň sděluje, že manufaktury pod ZAROU dluží zaměstnancům plat za poslední tři měsíce, plus odstupné.

Toto navíc nebylo poprvé, co by se něco takového stalo. V roce 2014 zaměstnanci Primarku také posílali zprávy skrze oblečení. Do oblečení psali: “Donucen/a pracovat nespočet vyčerpávajících hodin.”

Paradoxem je, že značka ZARA vyhrála před pár lety v průzkumu etičnosti značek. Nyní se ukazuje, že i takovému úspěšnému řetězci, jehož majitel bohatne každou vteřinu o tisíce,  není princip vykořisťování cizí.

Nyní je jen na nás, zda tento byznys podpořit, nebo ho začít bojkotovat a doufat ve změnu. Pokud si nejste jistí, pusťte si video, třeba vás přesvědčí.