Všichni dnes propagují zásadité potraviny, víme, jaký význam mají pro naše tělo mikro a makroživiny, které vitamíny doplňovat, že existují vitamíny rozpustné v tucích a ve vodě…

Těch informací je tolik, že nám z nich může jít hlava kolem. Co ovšem mnohdy v osvětě kolem zdravého stravování chybí, je správné třídění a nakládání s bioodpadem, který v domácnosti vyprodukujeme.

Pro zajímavost: v ČR je průměrná uhlíková stopa potravin okolo 2 tun CO2ekv. na obyvatele za rok. Nezahrnuje emise spojené se skladováním, prodejem, přípravou pokrmů a ztráty při cestě k zákazníkovi.

Ročně se u nás vyhodí cca 27 000 tun hotového jídla a zbytků pocházejících jen z českých gastroprovozoven. Z toho se jedná o 50 % kuchyňských zbytků, 30 % tvoří nesnězené jídlo a ze 14 % se jedná o jídlo neprodané. Pro lepší představu je to přepočtu více než 22 500 dospělých býků.

Bioodpad tvoří až 1/5 odpadů

Nejen při zdravém stravování produkujeme v kuchyni odpad ve formě prošlých a nespotřebovaných potravin, odřezků a zbytků masných výrobků a ovoce a zeleniny, suchého pečiva, sáčků od čaje, vaječných skořápek či kávové sedliny.

Tento domácí bioodpad tvoří téměř 1/4 objemu odpadů v našich popelnicích. Obecně jako u všech druhů odpadů bychom i v tomto případě měli potravinovému odpadu předcházet – stačí k tomu drobné změny, které ale povedou ke značným úsporám.

Ideální je například nakupovat u lokálních producentů sezónní produkty, velmi pomůže i plánování toho, co budeme daný týden vařit a jíst a tak budeme optimalizovat nákupy a také snažit se vařit beze zbytku – tedy maximálně suroviny a potraviny využívat.

Vyprodukovaný bioodpad je pak důležité třídit – jen díky tomu může z bioodpadu vzniknout kvalitní zemina, hnojivo nebo díky energetickému využití teplo pro topení či ohřev vody. Správným zpracováním tedy můžete dát bioodpadu šanci na další využití, a udělat tak krok k podpoře ekologického přístupu.

Zbytky rozloží vermikompostér

V České republice máme několik možností, jak bioodpad třídit. Pokud máme zahradu a chováme zvířata, pak je nejlepší cesta vhodný druh bioodpadu využít ke krmení zvířat, zbylý zhodnotit na kompostu. I lidé bez zahrady mohou kompostovat a to prostřednictvím tzv. vermikompostéru.

Ve vermikompostéru kromě zbytků ovoce a zeleniny zpracujete i zbytky pečiva, papírové ubrousky, sáčky od čaje, kávovou sedlinu, skořápky, či zbytky venkovních a pokojových rostlin. Rozhodně do něj ale nepatří masné výrobky, kosti, oleje, sádlo, mléčné výrobky ani aromatické a výrazné potraviny (citrusy, zázvor, chilli atd.).

Někde rozdávají obce do domácností kompostéry, jinde je sběr bioodpadu zajištěn prostřednictvím sběrných nádob na bioodpad, nebo přistavených velkoobjemových kontejnerů. Někde jsou k dispozici sběrné dvory či specializovaná zařízení pro nakládání s bioodpadem a někde je to kombinace těchto možností.

Obce mají povinnost zajistit obyvatelům možnost třídit bioodpad každoročně od 1. 4. do 31. 10., byla by tedy velká škoda toho nevyužívat.

Až tedy budete zase přemýšlet nad zásadami správného stravování, zařazení zásaditých potravin, dodržování pitného režimu či dostatečném příjmu minerálů či vitamínů rozpustných v tucích a vodě, nezapomeňte se také zamyslet nad tím, jestli děláte vše pro to, abyste ekologicky zlikvidovali a využili veškeré odpady, které při svém zdravém stravování vyprodukujete. Recyklace odpadů by totiž měla jít ruku v ruce se zdravým životním stylem.