DPFW: Cesta stehu Liběny Rochové

/ Redakce

Několik minut před začátkem páteční prezentace bylo na zdi galerie Křehký rozvěšeno pět cukrových modelů. Jako vosy na bonbon se na ně publikum neslétlo – čekalo, co se stane. A stalo se hodně. Liběna Rochová představila zatím nejlepší soubor, respektive jeho druhou půlku, kolekci na podzim/zimu 2013.

Galerie Křehký se v pátek večer proměnila na pohádkový svět, ve kterém nikdo nesměl ani dýchat, aby náhodou nesfoukl překrásně oděnou modelku stojící v zorném poli všech přihlížejících. První polovina prezentace patřila bílým členěným sukním, topům i kalhotovým kostýmkům ze zmačkaného plátna z kolekce na jaro/léto 2013, jejichž nositelky si do zákulisí odnášely původně na stěně pověšené pudrové a černé kusy podzimu a zimy 2013. Čekalo se jen na to, až přijdou v nich.

A pak postupně vycházely. Pro Liběnu Rochovou typická preciznost se zrcadlila v už zřejmě laserem vysekaných půlkruzích, které s odstupem dávaly dohromady plastické květy. V kombinaci s onou pudrovou barvou, účesem Marie Antoinetty budoucnosti a panenkovským líčením násobily od Liběny neočekávanou sladkost, paradoxně nepůsobící nijak kýčovitě. Za zákulisí vycházely kroje Bonbonkové země, ve které se ale nekraluje lízátkem, nýbrž jehlou a nití.

Totiž více než při čtvrtečních přehlídkách talentů a Hany Zárubové jsem po prezentaci Liběny Rochové ocenila novinku salónních přehlídek Premieru – po skončení vyvezený štendr s modely vybízejícími k blízkému zkoumání.

Ztratila jsem se v cestičkách ručních stehů, které zajišťovaly jediný použitý materiál přezdívaný jednoduše 3D úplet, připomínající něco mezi molitanem a tylem. Jeho tvárnost a nelámavost dovolila Liběně bez dalších technologických úprav vymodelovat siluety přehánějící přirozenou linii těla, jakých dosáhla ve velkorysejší míře například i Rei Kawakubo v kolekci na podzim/zimu 2012. Jedinou nevýhodu bych shledávala v jeho „lepivosti“ – několik sukní při prezentaci elektrizovalo.

Zmíněný přední steh byl při detailním prohlížení nasázený ve stejné vzdálenosti, jeden vedle druhého. Přidržoval švy i spojoval díly, sloužil jako „držák“ zapínání i jako krásná ozdoba. Jeho pravidelnost byla neskutečná a snad i důležitější než celkový vzhled oděvu. Znamenala bezchybné krejčovské umění, jímž se nelze nikdy přesytit, a které akcelerující módní svět zoufale potřebuje.

Přítomnost stehu mi připomněla kolekci Viktora a Rolfa na jaro/léto 2012, kde se ozdobně prošívalo gigantickou stužkou. S Viktorem a Rolfem toho má ale Liběna Rochová společného více. Zejména tedy pokaždé unikátní koncept, který dokáže variovat tisíckrát jinak a přesto stejně, který svoji úžasností rozevírá oči a otevírá ústa.

Stehové cesty Liběny Rochové můžete prozkoumat i vy. Všechny modely budou vystaveny k prodeji na nedělním Designblok Premier Fashion Week Pop-up shopu.


Foto: Hermina.cz; Detaily Ema Janáčková