Gurmánské toulky Španělskem

/ Iveta Písaříková

Španělsko patří mezi nejdostupnější a neoblíbenější destinace u nás. Není divu, celoročně příjemné počasí je vzdálené jen necelé tři hodiny v letadle a bohatá kultura v kombinaci se skvělým jídlem a pitím láká na prodloužený víkend i mimo letní sezónu.

Ať už jste zkušený gastroturista nebo chcete jenom vědět, co by vašim chuťovým buňkám nemělo uniknout, připravili jsme pro Vás ve spolupráci s majitelkou obchodu se španělskými delikatesami edelikatesy.cz Jaroslavou Šnejdarovou malého průvodce po stopách španělské gastronomie.

paella

Pro turisty je paella s mořskými plody ikonickým španělským jídlem, přestože sami Španělé ji tak nevnímají. „Možná vás překvapí, že v původním receptu mořské plody vůbec nejsou. Ve Valencii, odkud paella pochází, se do ní přidává kuřecí či králičí maso, hlemýždi a fazole,“ vysvětluje Jaroslava. Mořské plody jsou na talíři jistě populárnější než hlemýždi, takže tato varianta je, stejně jako mix masa a mořských plodů, velice oblíbená po celé zemi.

gazpacho

Osvěžující zeleninová polévka z rajčat, paprik, okurky, cibule a tvrdého chleba by se dala s trochou nadsázky nazývat tekutým salátem. Receptura pochází z Andalusie, její vzdálená předchůdkyně, která neobsahovala rajčata, se ale v zemi vyskytovala už za dob Římské říše. Vysvětlení je celkem jednoduché, říká Jaroslava: „dnes si středomořskou kuchyni nedokážeme bez rajčat představit, nicméně do Evropy se dostala až po objevení Ameriky v 15. století.“ Milovníci polévek by měli jistě vyzkoušet i další varianty gazpacha jako je ajoblanco nebo salmorejo.

tapas

„Původní slovo ‚tapa‘ znamená víko nebo uzavřít. V Andaluských tavernách si hosté zakrývali skleničku své drahocenné sherry kouskem chleba nebo šunky, aby jim do něj nelítaly mušky,“ vypráví Jaroslava. Hostinští záhy zjistili, že slané pochutiny zvyšují chuť k pití a zavedli levné občerstvení na malých talířcích zvané tapas. Za město tapas by se dalo označit Valladolid, kde se každý rok v listopadu pořádá soutěž těch nejlepších světových tvůrců tapas.

víno

Díky ideálním podmínkám se vinařství ve Španělsku věnují zhruba 5000 let, a přestože mělo několikrát blízko k zániku, dnes jsou tato vína považována za světovou špičku. Není divu, jsou totiž plná slunce, bohaté chuti, sametových a ovocných tónů.
Na území Španělska se prý pěstuje až 600 odrůd vína, což už může být oříšek i pro znalce. I ti méně otrkaní jistě budou znát legendární červená vína ze severošpanělské oblasti Rioja a katalánský Priorat, které se honosí víny s nejprestižnějším označením DOC.

olivy

Španělsko je světovou velmocí v produkci oliv, olivové plantáže zabírají v celé zemi něco málo přes 5 milionů hektarů. Ty nejlepší olivy najdete ve městě Jaén, které je díky své unikátní poloze a složení půdy zkrátka předurčené k tomu, aby zde byly olivy nejen zdrojem příjmů, ale zkrátka životním stylem.

jamon ibérico

Sušená šunka jamón je zcela jistě jednou z nejoblíbenějších španělských pochutin. Jamón ibérico se vyrábí z černých iberských prasat a jedná se o světový unikát. Přezdívá se jí také pata negra, podle černého kopýtka, které toto polodivoké prase má. To nejlepší, co si můžete dopřát, je jamón ibérico de bellota, která se vyrábí z iberských prasat živených žaludy a naleznete ji pouze na čtyřech uznávaných místech původu v oblastech Extremadura, Guijuelo, Los Pderoches a Jabugo.

tortilla espaňola

Bramborová omeleta zvaná také tortilla de patatas je to, co by sami Španělé nazvali svým národním jídlem. Ať už teplá nebo studená, mezi tapas a předkrmy tortilla rozhodně nesmí chybět. Tradiční jídlo chudých se skládá z brambor, vajec a cibule a jednotlivé druhy se dělí zejména podle toho, zda v nich cibule je či není, jak moc jsou uvařené jsou brambory či vejce. „Například v Madridu můžete narazit na specifickou tortillu ‚Betanzos‘, která je bez cibule a vajíčko v ní je velmi tekuté,“ doplňuje Jaroslava.

turron

Sladká pochoutka podobná tureckému medu se ve Španělsku vyrábí nejméně od 15. století, kdy jej vyráběli místní v městečku Jijona severně od Alicante. Tento recept ale zřejmě přinesli muslimové během arabské invaze v 7. století. Základ turronu se skládá z medu, cukru a mandlí, obměn s různými oříšky a dalšími ingrediencemi je ale tolik, jako je ve Španělsku rodin, jelikož je jedním z tradičních vánočních pokrmů.