Nešťastný Bradley

Bradley Edward Manning se narodil v roce 1987 a do armády se přidal o dvacet let později. Ovšem už po pár letech v jejích řadách se ukázalo, že to nebyl úplně šťastný tah. O své misi v Iráku v roce 2009 na svůj Facebook přidává zprávy, které jsou hodně daleko od známek spokojenosti. “Bradley Manning je opuštěný s pocitem, že pro něj na světě už nic nezbylo.” Píše o rok později a po několika týdnech se zdá, že se jeho slova i reálně naplňují. Je zatčen armádními vyšetřovateli s podezřením na krádež důvěrných informací. K těm ostatně ze své pozice armádního analytika měl Manning přístup.

Přes 720 000 tajných diplomatických a armádních dokumentů. To je přibližný počet, který Manning předal serveru Wikileaks – neziskové mediální společnosti, která zveřejňuje významné utajované vládní a korporátní dokumenty. Ta zveřejnila desítky tisíc dokumentů pojící se s válkou v Afghánistánu či Iráku.

Při soudním slyšení Manning prohlásil, že se omlouvá za poškození USA, ale že si naivně myslel, že by zveřejněním informací mohl pomoc k všeobecné debatě o armádě Spojených států a že se snažil se vytvořit lepší svět.

Jsem Chelsea

Den po odsouzení k 35 letům odnětí svobody Manning prohlásil, že chce žít jako žena. V roce 2014 si oficiálně změnil jméno na Chelsea Elizabeth Manning a byla mu povolena hormonální léčba. Během svého boje o povelení změny pohlaví za zdmi vězení se dvakrát pokusila o sebevraždu. Po opakovaných žádostech a několikadenní hladovce bylo Manning vyhověno.

Finální proměnu ovšem podstoupila až po propuštění z vězení díky milosti tehdejšího prezidenta Baracka Obamy.

Úsměv na pláži

S nadcházejícím číslem Vogue se Chelsea Manning stala po Caitlyn Jenner druhou nejznámější transgender ženou této éry, která je součástí této módní bible. Přestože není Chelsea na titulce, na které zůstává Jennifer Lawrence oslavující 125. výročí magazínu, její fotografie je velmi důležitá. Především proto, že na ní nevypadá, stejně jako zbytek modelek a hereček, dokonale.

Její krátce střižené světlé vlasy lehce jsou vlhké a mimo řasenky a možná lesku na rty, na ní nenajdeme větší známky makeupu. Celkový styling vypadá velmi přirozeně a uvolněně. Ani jako lokaci focení nevybrala Annie Liebovitz okouzlující lagunu s nebeským mořem a lesknoucím se pískem. Místo toho vidíme za Chelsea velmi všední, skoro prázdnou pláž. Jak na stylingu tak na lokaci není nic sofistikovaného, nic speciálního.

Zpráva této fotky není tedy na první pohled silné politické prohlášení, módní událost roku nebo čtenářem chtivý skandál. Je to normálnost a klid.

Chelsea vás možná nezaujme proto, že by byla krásná. Možná, že si nejdříve povšimnete rudých plavek zářících oproti bílé kůži nebo svalnatým rukou. A přestože se Chelsea usmívá, nevypadá úplně uvolněně. Vypadá spokojeně. A to stačí.