Oslavte Světový den zraku zaslouženou péčí o své oči

/ Iveta Písaříková

Na zrak se spoléháme každý den – od chvíle, kdy ráno otevřeme oči, až po moment, kdy nám večer klesnou víčka únavou. Dokud máme tento smysl v pořádku, bereme jej jako samozřejmost. O to víc pak býváme překvapeni, když zjistíme nějaký zdravotní problém. Na význam prevence proto poukazuje i Světový den zraku, který letos připadá na 13. října.

S tvrzením, že zrak je naším nejdůležitějším smyslem, bude nejspíše souhlasit každý. Vnímáme jím totiž bezmála 80 % všech okolních informací, dokáže zachytit až 36 tisíc vjemů za hodinu a umí také rozlišit 10 milionů barev. Přesto však na pravidelné preventivní kontroly dochází pouhá jedna třetina Čechů. Zbytek návštěvu ordinace oddaluje – a to i v současné době, kdy se na zraku podepisuje nejen přemíra chytrých technologií, ale i pandemie covid-19. Teprve v momentě, kdy mžouráme nad knížkou, nedokážeme přečíst vzdálenou ceduli nebo máme silné bolesti hlavy, vyhledáváme odbornou pomoc. Častokrát už však bývá pozdě.

Počet případů očních vad stoupá

Uvádí se, že na světě trpí slabým zrakem, anebo dokonce slepotou téměř 285 milionů lidí. Asi 80 % případů by šlo přitom včasným vyšetřením předejít. Pokud by každý z nás alespoň jednou za dva až tři roky navštívil optometristu nebo oftalmologa, mohlo by se zabránit jak problémům se zhoršeným viděním, tak závažným chorobám, které probíhají dlouho téměř nepozorovaně a pacient je sám doma nemusí vůbec odhalit.

„Příkladem může být zelený zákal, který je zpočátku bez bolesti i příznaků. Obtíže spojené s výpadky zorného pole, poruchou periferního vidění či sníženou zrakovou ostrostí nastávají až v pozdějších fázích nemoci, kdy už nemusí být cesta zpět. I proto je nutné pravidelně navštěvovat očního lékaře, popřípadě si nechat vyšetřit zrak u specialistů v rámci očních optik,“ doporučuje Martin Slaný, odborný oční garant FOKUS optik.

Každý třetí člověk nosí brýle nebo kontaktní čočky

Zatímco některé oční vady a onemocnění vznikají na základě dědičnosti či kvůli celkovému stárnutí populace, za jiné může moderní způsob života. Současný svět je totiž typický tím, že nás nutí nadměrně používat zrak na střední a blízkou vzdálenost, a to ať už prostřednictvím mobilního telefonu, počítače, tabletu, či televize. I z toho důvodu dochází k nárůstu případů lidí s myopií, tedy krátkozrakostí. V roce 2020 byla tato oční vada v celosvětové populaci zastoupena počtem 31,5 %. V průzkumech byla také prokázaná souvislost mezi korekční vadou a migrénami, kde i malé korekce mohou vést ke značnému snížení periodicity a intenzity bolesti.

„Odhaduje se, že v roce 2050 bude mít nějakou zrakovou vadu až polovina populace, z toho 70 % bude krátkozrakých. Může za to dlouhodobá práce na blízko v kombinaci s časem stráveným uvnitř budov. Absence přímého slunečního světla způsobuje nedostatek dopaminu, což vede k postupnému přizpůsobování oka novým podmínkám. Oko se při aktivitě na střední vzdálenost již tolik nenamáhá, ale obětuje za to ostrost vidění na dálku,“ konstatuje Martin Slaný.

Dalekozrakost, astigmatismus nebo vetchozrakost

Vedle krátkozrakosti patří k nejrozšířenějším očním vadám také dalekozrakost neboli hypermetropie, která se projevuje špatným viděním na blízko. Namáhání očí často doprovází také jejich zčervenání, bolest hlavy či únava. Oko si s tímto stavem dokáže do určité úrovně pomáhat samo, ale za cenu výrazné námahy při zaostřování a ztráty komfortu vidění. Řešením je proto i zde korekce zraku.

Zapomenout bychom neměli ani na astigmatismus, který způsobuje rozostřené vidění. Čočka v tomto případě nemá ideální kulové zakřivení, ale připomíná spíše elipsoidní tvar. Pokud jde o lehkou formu astigmatismu, nemusí být v počátcích vůbec rozpoznána. Příznaky se násobí s přibývajícím věkem, ale i ve zhoršeném osvětlení, kdy má člověk větší problém vnímat drobné detaily. Napravuje se cylindrickými skly nebo torickými kontaktními čočkami.

Po pětačtyřicátém roku života pak také narůstá počet případů pacientů s vetchozrakostí zapříčiněnou věkem. Důvodem je snížená elasticita čočky a pokles schopnosti oka zaostřit na objekt v blízké vzdálenosti, které vedou k problémům se čtením. I zde je ideální možností předepsání vhodné korekce.
S těmito i dalšími očními vadami si přitom poradí jak oftalmolog, tak optometrista. „Krátkozrakost, dalekozrakost, ale i astigmatismus či vetchozrakost dokážeme vyřešit pomocí měření zraku a jednoduše odstranit korekční pomůckou, a to v podobě brýlí či kontaktních čoček. Zrak ale chráníme také před modrým světlem a UV zářením. V případě obtíží, jako je oční migréna, ječné zrno nebo syndrom suchého oka, doporučíme nejvhodnější individuální řešení na základě konzultace s našimi oftalmology a optometristy,“ dodává Slaný.